První úkol začal ve 20 hodin, cílem bylo nedaleko hlavního města Kandahár obsadit a udržet opuštěnou základnu ISAF a udržet ji do 24. hodiny. Obsazení proběhlo hladce, bez odporu. Proběhly 2 slabší útoky, které povstalci odrazili. Úkol se podařilo splnit.

Mrzne, ráno -3 °C, přes den polojasno +12 °C. Naším úkolem bylo obsadit kopec Ashraf Motaki. Od 8 hod. byli povstalci naváženi auty blíže k bodu zájmu. V době našeho příchodu kopec bránili vojáci ISAF, po zapojení do již probíhajících bojů se nám podařilo spolu s dalšími útočníky vytlačit nepřítele a kopec obsadit a udržet do 11. hodiny, kdy tento úkol končil. Mezitím začal další úkol, jehož cílem bylo obsadit návrší s názvem Lokum. Zbylá skupina povstalců, včetně nás, se z Ashraf Motaki organizovaně přesouvala k Lokum, kde došlo ke kontaktu s již zakopanými vojáky ISAF. Začal boj a povstalci se velmi pomalu posouvali vpřed a postupně obsazovali dobité palposty vojáků ISAF. O samotný vršek Lokum byl sveden intenzivní boj, který probíhal na krátkou vzdálenost a v nepřehledném terénu. Pomocí bočního obchvatu po srázu kopce se podařilo zlikvidovat poslední vojáky a návrší bylo obsazeno, úkol byl splněn. Vzápětí vyšel nový úkol, a to bylo najít a osvobodit povstaleckého pilota. Jeho lokace byla přibližně známá, skupina povstalců z Lokum vyrazila směrem k předpokládanému místu držení zajatce. Při přesunu lesem jsme naráželi na jednotlivé body obrany ISAF, která nás úspěšně zdržovala a naše skupina byla zastavena, docházelo k přestřelkám. Naštěstí se k nám pobojovala další skupina povstalců a vytěsnila zbytek vojáků. Bylo 13 hodin a úkol skončil. Bohužel jsme se nedozvěděli, zda se povstalcům podařilo rukojmí vysvobodit, ale vzhledem k tomu, že byl les před 13. hodinou plný malých skupinek povstaleckých jednotek, je možné, že byl úkol splněn.

Dalším úkolem bylo udržet místo pod kopcem Wais Hotak. Úkol trval od 14. do 17. hodiny. Na místo se sjeli povstalci ze všech vesnic, obrana vlajky se opevnila auty s kulomety na střechách. Předsunuté hlídky povstalců se dostávaly do střetů s vojáky, kterým se nepodařilo se k vlajce přiblížit. Úkol byl splněn.

Mezitím v jiné části herního prostou probíhal další úkol, jednalo se o obsazení a udržení vlajky na planině v údolí Al-Uzzá. Část povstalců spolu s námi vyrazila pěšky do údolí Al-Uzzá. Následoval přesun lesem v neznámem terénu s možností kontaktu s průzkumníky či vojáky ISAF. Při přesunu (asi 25 povstalců) byla poznatelná „nezkušenost“ některých členů ve skupině. Zatímco zkušenější hráči se na špici dlouhého zástupu pohybovali téměř neslyšně, někteří jedinci ve skupině skopávaly suché větve zasahující do pěšiny, aby je nemuseli složitě přelézat, což bylo pro ně samozřejmě pohodlné, ale bohužel mohlo být smrtící nejen pro pátrače na špici zástupu. Těsně u planiny naše skupina narazila na přibližně stejně početnou skupinu ISAF. Celý kontakt proběh ve svahu, došlo k přestřelce, mrtví na obou stranách, naší snahou bylo vyběhnout svah, tím provést obchvat a na vojáky zaútočit ze shora. Protivník uvažoval stejně, a tak to byl spíše závod, kdo bude dříve na vrcholu kopce. Síly byly vyrovnané, na kopci došlo ke krátké přestřelce a následně se dali vojáci na ústup. Skupina povstalců se vrátila na dno údolí, vlajka byla již v našem držení. Na protějším svahu se drželi v okopu vojáci ISAF, došlo k útoku na toto poslední místo odporu. Vojáci se houževnatě bránili, ztráty byly na obou stranách. Úderem 19. hodiny pro povstalce skončil úkol držet planinu, což se podařilo, a nemělo cenu dále riskovat život, stahujeme se do vesnice. Navíc za tmy byli vojáci díky nočnímu vidění a termokamerám ve značné výhodě. Následoval přesun do města Kandahár, kde jsme se občerstvili a pak dále postupovali do naší vesnice Ghorkar. Na noční úkoly jsme se již nepřihlásili.

Ráno mrzne, je -4 °C, přes den sluníčko +13 °C. Poslední úkol začínal v 9:00 a končil ve 12:00, stejně jako celá akce Kandahár, cílem bylo obsadit a udržet vlajku nedaleko vrcholu kopce Wais Hotak. Vlajka byla dobře zabezpečena početnou obranou, proto jsme vyrazili do první linie obranného perimetru. Došlo k útoku vojáků na hřebeni. Útok byl vedený tvrdě a koordinovaně, s malými ztrátami jsme se stahovali na lepší obranné místa, kde jsme spolu s ostatními povstalci zastavili postup útočících. Při přestřelkách byly ztráty na straně vojáků vysoké, pravděpodobně došla i možnost ošetřovat raněné. Povstalci provedli zteč, která byla vojáky odražena. Zasažení povstalci byli odtaženi k pojízdné ambulanci a řádně ošetřeni, aby se poté vrátili do první linie. Za pomoci vozidel vybavených kulomety byl proveden druhý útok, který zahnal zbylé vojáky a tím byly ukončeny boje o vlajku. Do konce úkolu zbývalo 20 minut a nic nenasvědčovalo tomu, že by došlo k nějakému frontálnímu zvratu. Okolo obranného perimetru se spontánně ozývala střelba. Úkol byl splněn, vlajku povstalci udrželi.

Za nás super akce, pěkný a členitý terén, nezaznamenali jsme nějaký konflikt či nepřiznání, vše bylo v pořádku. Chválíme možnost ošetřovat povstalce pomocí mobilní ambulance a dále chválíme organizátory za optimální počet tojtojek ve vesnicích. Jediné, co bylo trochu na škodu, bylo, že měření úsťovek probíhalo na „jednom“ chronu, a tím se vytvářely čekací fronty s dobou 30 a více minut.